Peter C. Brown, Henry L. Roediger, Mark A. McDaniel

Znalosti nestačí, ale jsou nezbytné. Souhlasíte?

Člověk nemůže své znalosti v praxi aplikovat, pokud nezná nic, co by mohl aplikovat. Také souhlasíte?

Je důležité vědět, jak ty znalosti do hlavy dostat a každý z nás jistě poznal, že to není někdy vůbec lehké. Pozitivní zprávou je ale fakt, že kapacita dlouhodobé paměti je neomezená. Věříte tomu?

Knížka z vydavatelství Melvil s názvem Nauč se to! mě zaujala svým názvem, protože si myslím, že kromě pár tipů, které jsem kdysi pochytila z nějakých článků, nás nikdo nikdy neučil, jak se efektivně učit.

Dílo o 240 stránkách je z pera dvou profesorů psychologie a jednoho publicisty, takže tam naleznete studie, ve kterých se konkrétní metody učení testovaly.

V knížce je zmíněno hned několik efektivních metod učení, ale nejedná se o příručku konkrétních bodů a situací, jak se učit co nejlépe.

Co je pro mnohé největším překvapením, je fakt, že typické podtrhávání textu je metodou, která k efektivnímu učení vůbec nepřispívá. Bohužel takto funguje naprostá většina studentů na vysokých školách. Není divu, že se vědomosti většinou po zkoušce hned vypaří.

Naopak metodou, která se dle autorů a jejich výzkumů projevuje jako mnohem efektivnější, je tzv. generování neboli snaha přijít na odpověď před předáním hotového řešení. Další metodou je rozložené učení a pomůcka tzv. paměťových kartiček skládajících se ze 4 krabiček obsahujících pojmy, které je potřeba procvičovat dle jiné intenzity a objemu znalostí.

Vynikající je reflexe zahrnující spojování poznatků s novými zkušenostmi, následné zhodnocení a také trénink vybavování, při kterém se cíleně snažíme vzpomenout si na nové znalosti. Výsledkem je mnohem trvalejší uchování v paměti.

Doporučují se také prokládané učení, kdy je vhodné např. střídat různé typy příkladů vyžadující odlišná řešení. V praxi to znamená přepínání témat. Pamatuji si z vysoké školy, že pouhé střídání předmětů během učení mi přineslo hodně dobré výsledky.

Zmíněna je také iluze vědění, kdy například při vzájemném vyučování spolužáků mají studenti s protichůdnými názory za úkol se vzájemně přesvědčit, kdo z nich má pravdu. Během tohoto procesu mnozí studenti zjistí, že tématu úplně neporozuměli a podlehli tzv. iluzi vědění.

Zajímavý je také výsledek studie, kdy jedinci s dyslexií mají vyšší schopnost kreativity a řešení problémů buď z nutnosti kompenzace svého hendikepu, nebo důsledkem odlišného vývoje nervového systému.

V knize se dozvíte o více typech inteligence: logicko-matematická, prostorová, jazyková, tělesně pohybová, hudební, přírodní a inter a intrapersonální. Takže jestli jste v tradičním IQ testování, ve kterém se měří hlavně logické a verbální schopnosti člověka, nedopadli podle očekávaní, nezoufejte, je čas vzít v úvahu i další typy inteligence.

V poslední době hodně zmiňované tzv. růstové nastavení mysli je také jedním z důležitých prvků efektivního učení. Autoři si vypůjčili výsledek z výzkumu, kdy děti v jedné skupině byly oceňovány za chytrost při řešení příkladů na rozdíl od druhé skupinky, ve které se cenilo především úsilí. Snaha se pro děti stala proměnnou, kterou mohly ovlivnit, a tím pádem proces učení měly najednou pod kontrolou a zjistily, že vše nezáleží jen na vrozené inteligenci.

Narazila jsem také na zmínku chyby v procesu učení a testování hypotézy o tom, jak strach z neúspěchu snižuje výkon při testování. Nebude asi překvapením, že děti, pro které byla chyba přirozenou součástí učení, vykázaly lepší použití pracovní paměti než ostatní. Chyba je považována za znamení úsilí a možnost, jak v případě práce nasměřovat svoji strategii k úspěchu. Autoři naťukli Festival chyb na jedné francouzské škole a konferenci FailCon jako příklad, jakým způsobem pracovat s chybou.

V knize jsem se dočetla o mnemotechnických pomůckách, které pomohly nejednomu studentovi ušetřit si spoustu času při velkém objemu učení. Velkým úskalím však je, že se jednotlivé informace nepropojí do širších souvislostí.

Pozitivní zprávou je, že mozek je plastický, a to u většiny lidí i ve vyšším věku. Takže vzhůru do učení, ať jste mladí nebo staří!

Michaela Nespěchalová